Sargold

Něco na úvod k zamyšlení: Kdy naposledy jsi jako člen/ka organizačního týmu měl pocit, že tohle jsi zvládl jednou, ale už nikdy více?


Následující řádky jsou odrazem mé osobní zkušenosti a náhledu na ně. Nic víc, nic méně. Pokud si z toho odnesete něco pro sebe, budu rád. Pokud se podělíte o vlastní podobné zážitky, a jak jste je řešili, tak ještě lépe.


Jako hlavní organizátor LARPu (či jakékoliv podobně náročné aktivity) nesu, alespoň z mého pohledu, zodpovědnost nejen za to, že celá akce dopadne dobře pro účastníky, ale že na úspěchu nezlikviduji organizátorský tým, ať už po fyzické či psychické stránce. Zejména s psychikou je snadné přestřelit. LARPy, na nichž jsem se dosud podílel, jsou čistě nadšenecká volnočasová akce. Tím nechci říct amatérská, ale mentální stav většiny organizátorů není během přípravy i provedení LARPu “práce”, ale “zábava”. To je skvělé, protože člověk by neměl ve svém volném čase pracovat :-) Má to ale tu nevýhodu, že ve chvíli, kdy zmizí počáteční nadšení z nové akce (či jiné většinou nefinanční odměny, kterou z toho člověk má), tak nastává nutnost “práce” - takové nudné rutinní disciplíny, která umožňuje dotáhnout nezbytné maličkosti, bez nichž by LARP prostě nefungoval. Z pozice hlavního organizátora je možné vrátit lidem nadšení několika způsoby. Těch dobrých je celá řada, ale některé jiné nakonec vedou k vyhoření členů týmu, protože moc taháte lidi za jeden zdroj jejich psychické energie. Ti orgové, kterých se vyhoření přímo týká, do toho s Vámi už podruhé nepůjdou, nebo nepůjdou podruhé do stejné akce. Záleží jen na tom, jestli jste to tlačili přes svoji osobnost, nebo přes vztah dotyčného k danému LARPu. Obojí je manipulace. A vzhledem k úvodním pozitivním emocím, s nimiž člověk chce organizovat LARP, je dost snadné s podobně naladěnými lidmi manipulovat. Je škoda, když jako hlavní organizátor to uděláte, byť třeba nevědomky. Poškozuje to jak vás, tak lidi v týmu a sekundárně daný LARP či návazné akce se stejnou skupinou. Míra poškození je různá, nikdy však neodejdete bez následků.

  • Poznámka 1: Vyhořet samozřejmě můžete i vy v pozici hlavního organizátora - pak jste udělali botu především na sobě samém. Výsledek je však tentýž, zejména měla-li být vaše role hlavního orga opakovaná. Ergo, nezapomínejte ani na sebe :-)

  • Poznámka 2: Pokud se to stane až na konci akce, tak jste dost možná z pohledu hráčů odvedli skvělou práci. Dost možná vám to nehodí na hlavu ani organizátorský tým, dokonce ani oni “vyhořelí” - záleží na spoustě maličkostí, nejvíce, aspoň z mé dosavadní zkušenosti, na vzájemné důvěře a přímočarosti vztahů v týmu.


A teď zásadní otázka: Jde se tomu vyhnout, zejména při náročnějších LARPech (například 14 denní LARP a lá Fantasy tábor, který má téměř roční přípravu)?


Optimista ve mně říká “jasně”, ten realista tvrdí “je to ale sakra těžké” a pesimista smutně dodává “vždycky budou nějaké ztráty”. Stejně jako ve všem, není nutné být perfektní, ale mířit na co nejlepší výsledek (například “neposeru životy více než 10 % organizátorského týmu” :-D ) a udělat všechno, co můžete, abyste takového výsledku dosáhli.

Může se dokonce stát, a mně se to stalo opakovaně, že se budete rozhodovat, zda je důležitější psychická pohoda organizátorského týmu nebo (většinou krátkodobý) úspěch v konkrétní LARPové situaci (na Fantasy táboře třeba jedno herní odpoledne, nebo třeba všemi oblíbené porady a jejich délka). S odstupem času si myslím, že to je jen falešná volba. Organizátorský tým je klíčový pro celý LARP a riskovat vyhoření byť jen malého počtu členů týmu odpolední akci či extradlouhé poradě by nemělo být na miskách vah.

A pokud je, tak musí tým dostat adekvátní odměnu (nemyslím tím zrovna basu piv :-)), kterou si předtím, než je hecnete na lokální výkon, dohodnete. Zase, čistě z osobního pohledu, je více než vhodnou odměnou přiměřené volno ve vhodný čas (druhá až čtvrtá ráno se nepočítá), kdy organizátoři jsou vyňatí z povinností orga a neřeší nic, než sami sebe. S tím souvisí také dodržování slibů. Pokud jste během organizace akce něco slíbili jako hlavní org, tak si musíte velmi dobře obhájit, proč jste to nedodrželi. Občas se vyskytnou objektivní důvody, kdy něco slíbeného vážně nejde a nešlo to předvídat, ale takových věcí by mělo být málo, pokud mělo být co nejméně.

  • Poznámka k náhecu na lokální výkon: Tohle je otázka neplánovaných, náhodných akcí (například si vymyslíte místo volného odpoledne celotáborový městský LARP, kde z nečekaných důvodů potřebujete odehrát klíčovou část zápletky a sdělíte to týmu 2 hodiny předem).
    Vůbec se to netýká aktivit, které dopředu plánujete a orgtým o nich ví. S tím všichni počítají, a pokud jste někde neudělali velkou botu při plánování, tak i velmi náročné akce jsou zvládnutelné a riziko vyhoření je malé.


Pár tipů na závěr:

  • “Ne” by měla být perfektně přijatelná odpověď, ať už z pozice hlavního organizátora, tak z pozice člena orgtýmu. Pokud taková pravidla nastavíte na začátku a dokážete je udržet, tak výrazně snížite riziko nechtěné manipulace i vyhoření (členové budou vědět, že zodpovídají za rozložení svých sil sami a, když řeknou “ne”, tak na to mají právo). Má to samozřejmě své háčky, ale o nich třeba jindy.

  • Jako hlavní organizátor jste tam především pro orgtým. Oni tam jsou pro hráče a vy pro ně. (Neříkám “nehrajte s hráči”, “nenaslouchejte hráčům”, ale minimálně stejně se věnujte orgtýmu.)

  • Příprava a vlastní LARP jsou dvě oddělitelné entity a mělo by se s nimi tak zacházet. V obou hrozí vyhoření, a pokaždé si tvoříte tým od nuly (na začátku přípravy a na začátku LARPu), i když členové jsou stejní nebo téměř stejní. Jinými slovy, můžete to zkazit dvakrát :-)

  • Dbejte na odpočinek svůj i orgtýmu. Jakkoliv je zábavná příprava či vlastní LARP, tak někdy potřebujete společně i sami vypnout. Doporučuji dělat aktivity, které nemají s vlastním LARPem co společného a “zakázat” orgtýmu to i jen zmiňovat. Je to dost zásadní z hlediska psychohyeny...ehm...hygieny.


Něco k diskuzi: Jaké máte zkušenosti vy s vyhořením? Zažili jste to někdy při organizaci LARPu? A jak jste to vyřešili? Nějaké tipy pro ostatní na “přežití” (jak tomu předcházet atd.)?